postavený v letech 1700 - 1707 podle původních plánů italského mistra Dominika de Angeli. Trojlodní barokní bazilika je jedna z nejmohutnějších u nás - je 63 m dlouhá, 26 m široká a 22 m vysoká. Po požáru v roce 1863 znovu postavena věž podle návrhu arch. Schmoranze - sahá do výšky 64 m. Vnitřek je bohatě vyzdobený štukatérskou prací florentinských umělců, jsou zde hrobky rodu Žejdliců, 10 oltářů, cínová křtitelnice z roku 1617, Sieberovy varhany jsou největším zachovaným barokním nástrojem domácí provenience u nás.
Děkanský úřad je v barokní budově z roku 1713 na místě starší renesanční budovy. Tzv. Kaplanka u děkanství je budovou bývalé školy a přiléhá k ní tzv. Školská brána.
založili Jan Sezima z Rouchova a jeho manželka Kateřina z Močovic mezi léty 1440-47 pro dobročinné účely, pseudogotická přestavba je z let 1893 - 1894. Původní fresky z 15. století byly bohužel při této radikální přestavbě zničeny. Zajímavé jsou štíty dvou sousedních měšťanských domů.
založený v 80. letech 14. století pány z Pirkštejna. Kolem kostela menší hřbitov, vlevo od vchodu secesní hrob polenského mecenáše Karla Varhánka. Tento kostel na kopci nad městem byl několikrát přestavěn. Uvnitř jsou fresky z 15. stol. s náměty ze života Krista a sv. Kateřiny i další fresky od Jiříka Jircháře z poloviny 16. století.
je hřbitovní barokní stavbou. Vystavěn v letech 1720 - 1725 na půdorysu řeckého kříže. Nástropní fresky s rozvětvenou ikonografií maloval J. Czeregetti z Chrudimi. Oltáře vyřezal Václav Morávek (žák pražského sochaře F. M. Brokoffa), který také zhotovil morový sloup - sousoší Nejsvětější Trojice na Husově náměstí. Věž byla po požáru obnovena v roce 1862. Nad branou hřbitova je plastika sv. Barbory, patronky umírajících.
původně hrad ze 13. století, přestavěný renesančně a barokně, představuje soubor fragmentů architektonických objektů rozmanitého slohového pojetí. Po požáru r. 1794 již nebyl obnoven v původní velikosti.
Dnes, po probíhajících opravách, se stává opět kulturním centrem. Je zde umístěno muzeum, v pravém křídle zámku probíhají muzejní výstavy. V areálu zámku sídlí Základní umělecká škola, Kulturní středisko s kulturním sálem a Zámecká restaurace s ubytováním.
Na nádvoří je kašna z roku 1693.
se zdí a branou se nachází 700 m severozápadně od Husova náměstí za ulicí Pod Kalvárií. Nejstarší náhrobky pocházejí z konce 17. století. Od 16. století byl několikrát rozšířen. Jsou na něm pozoruhodné barokní, klasicistní a novodobé náhrobky. Již devátý rok hřbitov opravuje a udržuje nezávislá skupina dobrovolných nadšenců z Polné a Jihlavy. V roce 1994 byla dokončena oprava vstupní brány, pokračuje oprava poškozených pomníků a obvodového zdiva.
- křížová cesta s Božím hrobem a kapličkami z roku 1894.
postavená v roce 1863, čeká na rekonstrukci. V pravé části traktu, v ulici Komenského, naproti Základní škole, žil se svými rodiči v letech 1917 - 1919 spisovatel Bohumil Hrabal.
s barokním štítem je součástí muzejní expozice. Dokumentuje historii školství od poloviny 18. století do konce 19. století, turisty je velmi navštěvována.
Měšťanské domy na náměstí mají většinou středověká jádra. Dům čp. 49 (U Rytířů) na Husově náměstí byl postaven Viktorinem z Kunštátu, v přízemí je hřebínková klenba. V průčelí kamenná deska s klečícím rytířem připomíná svatbu Hynka Bočka z Kunštrátu s Kunhutou z Pernštejna v roce 1502. Některé prvky vedlejšího domu čp. 48 jsou dokladem tzv. románské renesance, také jsou v domě čp. 41 (U Slovana), kde ve středověku bývala polenská rychta. V domě čp. 47 bydlela Božena Němcová.
Na Sezimově náměstí je pozoruhodný dům čp. 2 s gotickým jádrem a přilehlou dolní branou z konce 14. století i rozlehlý dům čp. 9 (Stuartovský), ve kterém je dnes Husova knihovna.
Obrázek Dolní brány
Židovské památky tvoří pozoruhodnou součást města. Jde zejména o bývalé ghetto (nynější Karlovo náměstí) se synagogou z r. 1684 a rabínským domem s průchodem, kterým se dostanete na tzv. "rabínský plácek" se zajímavým domem čp. 538.
Letecký pohled na bývalé ghetto
Obrázek Synagogy - interiér
Obrázek Synagogy - interiér 2
Sochařské a kamenické práce jsou neodmyslitelnou součástí koloritu Polné. Jmenujme alespoň barokní sousoší Nejsvětější Trojice (tzv. statuje) z roku 1750 od V. Morávka a dětmi obdivovanou nedalekou kašnu s hastrmanem. Na Sezimově náměstí je pěkná kašna se sochou Hébé od F. Moravce z 90. let minulého století. Na území města i v jeho okolí jsou četné pamětní kameny, kříže, kapličky i Boží muka.
Obrázek Nejsvětější trojice
Obrázek kašny
Kliknutím na obrázky je lze zvětšit. V případě chrámu Nanebevzetí panny Marie, zámku, židovského hřbitova a staré školy odkaz vede dokonce na stránku s více obrázky, které určitě stojí za shlédnutí.